Konec uplynulého roku nám, Hradečanům, přinesl několik radostných událostí. Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo 13kilometrový dálniční úsek D35 mezi Opatovicemi a rychlostní silnicí R35 u obce Časy, díky čemuž došlo k odklonění tranzitní dopravy z centra Hradce. Už nyní došlo k podstatnému zklidnění automobilové dopravy ve městě, zejména na druhém silničním okruhu. V prosinci rovněž došlo k otevření 22kilometrového úseku dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře. Tento úsek dálnice nejen podstatně pomůže obcím v okolí Hradce, ale povede také k poklesu dopravy na příjezdové trase od okružní křižovatky ČKD v Koutníkově ulici. Důležité je rozhodnutí centrálních orgánů, že vysokorychlostní železniční trať směrem na Polsko do Wrocławi povede přes Hradec Králové. I když se vysokorychlostní trati reálně dočkáme za desítky let, je strategicky důležité, že povede přes naše město, protože budoucí generace se do našeho hlavního města dostanou vlakem za méně než půl hodiny. 

 

   Velkým přínosem Hradce je rovněž nová budova ČSOB, která obohatila zónu Aldis a díky které má naše město další krásnou stavbu. Určitě je možno velmi kriticky hodnotit cenu nově budované lávky u Aldisu ve výši 134 milionů bez DPH, věřme tedy, že nová lávka bude skutečně architektonicky zajímavou stavbou a přispěje k dopravnímu propojení zóny Aldis a Šimkových sadů s centrem města pro pěší i cyklisty. Došlo k zahájení výstavby fotbalového stadionu. Pokud má být naše město centrem východočeského regionu, o čemž není pochyb, kvalitní fotbalový stadion mít musí, i když jde o finančně velmi nákladnou stavbu. Navržený stadion působí krásným dojmem, celkové hodnocení stavby bude možno učinit až po jeho dokončení s ohledem na finální cenu díla. 

   V případě dalších, pro město důležitých investičních akcí, pak bohužel zůstalo jen u předvolebních slibů. Došlo k zastavení projektu revitalizace třídy Edvarda Beneše, která může reálně započít nejdříve v roce 2025, město se neposunulo při realizaci projektu opravy Velkého náměstí. Osobně považuji za důležité, že došlo k vyřešení otevřených otázek ve věci přijetí nového územního plánu a proces jeho přijetí tak může pokračovat. Jsem rád, že jsem se na jeho řešení mohl jako zastupitel i senátor podílet. Mnoha občanům se může přijetí územního plánu zdát vzdálenou věcí, jeho přijetí je ale naprosto zásadní pro další rozvoj města, včetně výstavby nových bytů, kterých se Hradci nedostává a jejichž cenový nárůst patří k nejvyšším v Čechách. 

 

   Uplynulý rok byl bohužel také rokem nefunkčního vedení našeho města. Byť došlo k formálnímu rozpadu vládnoucí koalice, u moci fakticky zůstává ODS v koexistenci s ANO. Hradec Králové už mnoho měsíců nemá náměstka pro školství, sociální věci a životní prostředí. Vedení města chybí spolupráce a proaktivní řešení městských projektů s dlouhodobou koncepcí, které jsou pro řádnou správu města zásadní. Pro Hradec Králové je to veliká škoda. Následkem tohoto stavu je i to, že jsme svědky nesystematických kroků, jako bylo například vedením města velmi necitlivé schválené zdražení jízdného v městské dopravě, které bylo po kritice obratem zrušeno. Většina z nás určitě chápe, že v době všeobecného růstu cen je potřeba přiměřeným způsobem zdražit i jízdné. Nelze ale pochopit, že bychom měli šestinásobně zdražovat jízdné seniorům, když ve většině českých měst jezdí zadarmo, nebo zpoplatnit dětské kočárky. 

​

   Dalším příkladem je neschválení návrhu městského rozpočtu tak, jak byl předložen vedením města. Na úpravách rozpočtu jsme společně s dalšími zastupiteli pracovali o vánočních svátcích. Požadovali jsme navýšení výdajů na školství či investice v sociální oblasti. Na mimořádném zastupitelstvu 31. ledna se podařilo najít shodu a rozpočet města na rok 2022 schválit. 

 

Závěrem mi dovolte několik obecnějších úvah. Všichni se určitě shodneme, že naše město je městem krásným, ve kterém se dobře žije a které bude ještě dlouho profitovat z architektonicky městotvorné práce našich předků v čele s architekty Janem Kotěrou, Josefem Gočárem, Oldřichem Liskou a mnohými dalšími a rovněž z vizí Dr. Františka Ulricha a dalších velkých starostů. Na hradecký Salon republiky jsme právoplatně pyšní. 

 

   Je ale třeba, abychom z historického pojmenování města Salon republiky nejen žili, ale aktivně ho rozvíjeli i do budoucna. A tady si přiznejme, že se nám to v posledních letech ne zcela daří. Dlouhodobě klesá počet obyvatel, mladá generace narozená v Hradci se sem nevrací a odchází žít jinam, včetně absolventů hradeckých vysokých škol. Nárůst ceny bydlení v Hradci Králové je jeden z nejvyšších v celé republice. V žebříčcích nejoblíbenějších měst k životu se Hradec Králové v posledním hodnocení umístil na 17. místě, což sice není až tak špatné, ale kdysi jsme v tomto směru bývali pravidelně na prvních příčkách. Hradec předbíhají jiná města, ať už je to například Litomyšl v oblasti urbanismu, architektury a rozvoje veřejného prostoru, nebo Brno v oblasti vědy, výzkumu, technologií a inovací, které v tomto směru předbíhá už i Prahu. 

​

   Naše krásné město je tedy třeba koncepčně rozvíjet a je hlavně na vedení města, aby na koncepčním rozvoji Hradce Králové důsledně a poctivě pracovalo.

​

   Nezbývá než věřit, že vedení města, které vzejde z podzimních komunálních voleb bude vedením funkčním, založeným na spolupráci, týmovém duchu, koncepci a městotvornosti, a naše město posune do předních řad, kde si bezesporu zaslouží být.