Jako většina velkých měst v České republice a řada světových metropolí trpí i Hradec Králové problémem zvyšující se míry dopravy v ulicích a veřejném prostoru obecně. Tento jev s sebou přináší negativum v podobě velkého množství automobilů hledajících parkovací místo ať už v centru, nebo okrajových částech města, zejména na sídlištích. Potřeba parkování bude pravděpodobně s postupem času ještě narůstat. Proto je třeba připravit se na tento vývoj dostatečně pečlivě a s otevřenou myslí. Jen tak můžeme být připraveni na budoucnost podobně, jako byl kdysi připravený František Ulrich při plánování rozvoje našeho města. 

   

   Na konci minulého roku byly otevřeny nové a dlouho očekávané úseky dálnic D11 a D35 míjející město. Společně s jejich uvedením do provozu jsme všichni s napětím sledovali odliv části tranzitní dopravy z II. okruhu, který můžeme s radostí prohlásit za viditelný. S vybudováním severní a jižní tangenty pak z města zmizí většina tranzitní dopravy zatěžující městskou silniční síť. Gočárův okruh má poté ambice stát se vzkvétajícím městským bulvárem plným života, nikoliv pouze dopravy, jak je tomu dnes. V ulicích podél okruhu budou mít šanci vzniknout i příjemná místa k bydlení, prosperující obchody, kavárny a podobně.

​

Lidé přijíždějící do centra Hradce z okolních obcí nebo jeho okrajových částí by dle naší koncepce měli mít možnost zaparkovat automobil v nových parkovacích domech podél II. okruhu. Prostory pro nově vzniklé garáže budou zvoleny na základě podrobných analýz, obecně by však měly být na místech s dobrou pěší dostupností do centra města. Uživatelé tak zaparkují na místě, odkud se snadno a rychle dostanou pěšky, kam potřebují. Zvýhodněné parkovné v těchto kapacitách je již ověřenou praxí, funguje například v parkovacím domě Jana Gayera. Pokrytí městského centra sítí takových domů je variací na způsob parkování Park & Ride (tedy zaparkuj a jeď jinou dopravou), který funguje například v Praze či ve Vídni, avšak pro přijetí zcela stejné koncepce je Hradec příliš malé město. Z tohoto důvodu je příhodnější volit systém Park & Go – tedy zaparkuj a dojdi. Samozřejmě je možné využít i sdílená kola nebo koloběžky, případně jet jednu dvě zastávky městskou hromadnou dopravou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

       

​

 

​

   Nesmíme se nicméně soustředit pouze na novou síť parkovacích domů. Bude třeba zaměřit se také na revitalizaci stávajících kapacit, jako je garáž Katschnerka nebo parkoviště u Flošny, aby bylo možno i tyto parkovací kapacity nadále plnohodnotně využívat. 

​

    Neméně důležitým tématem je i parkování pro samotné obyvatele města, obzvláště na sídlištích. 

   Nedostatek kapacit v těchto hustě obydlených částech města je řešitelný zbudováním vícepatrových parkovišť na místech již stávajících parkovacích ploch. Příhodné mohou být zejména ocelové skládací parkovací domy,  které lze rychle postavit.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

 

 

 

 

 

   Nové parkovací kapacity by zcela jistě neměly zabírat rozsáhlý veřejný prostor a omezovat tak veřejný život v něm. Inspirací nám mohou být zahraniční projekty parkovacích domů, které jsou důmyslně propojeny s veřejnou funkcí a na střechách takových garáží můžeme vidět dětské hřiště, městskou pobytovou zeleň, nebo se naopak v přízemí parkovacích domů nachází obchody a kanceláře. Parkovací dům tedy nemusí být pouze nadrozměrnou slepou kostkou uprostřed zástavby, ale může nám nabízet i různé formy vyžití či služeb a rázem se z něj stane neodmyslitelná součást města. 

​

   Na druhou stranu však nepotřebujeme parkovací kapacity za astronomické částky, jako je zamýšleno při výstavbě podzemního parkoviště pod Velkým náměstím. Za cenu 1,5 milionu korun na jedno stání pod náměstím (celkem více než 500 milionů korun!), může město vystavět parkování až desetkrát levnější těsně pod hradbami v Žižkových kasárnách. Dostupnost historického centra by tak byla zajištěna trojicí parkovacích domů v jeho těsné blízkosti. Rezidenti by navíc měli vyhrazeny kapacity parkování v uličkách města počítá se i s několika desítkami míst přímo na ploše náměstí. Takové řešení by bylo ohleduplné k historické hodnotě města i k jeho rozpočtu, ze kterého může za ušetřené náklady uskutečnit o to více prospěšných věcí i pro zbylé městské části. Je tak třeba velmi intenzivně jednat s Ministerstvem obrany o možnosti využití Žižkových kasáren pro účely parkování. Zároveň je třeba řešit bezbariérový přístup od parkovacích domů kolem velkého náměstí (parkovací dům Jana Gayera, v budoucnu Žižkova kasárna). Zatím je bezbariérový přístup zřízen pouze z parkovacího domu Krajského úřadu. 

​

   Zásadní je rovněž vyřešení parkování pro personál, pacienty a návštěvníky fakultní nemocnice. To je dlouhodobý problém, který trápí kromě Hradečáků i obyvatele okolních obcí. Řešením je výstavba několika menších parkovacích domů v areálu fakultní nemocnice.

​

   Velmi důležité je také dořešení parkování v zóně Aldis. Tam bychom měli rozvíjet prostředí pro kongresovou turistiku a pro tento účel je třeba zřídit další parkování. Blízký parkovací dům Jana Gayera nestačí. 

   Pro koncepční řešení parkování je rovněž zásadní skutečnost, že vysokorychlostní železniční trať (VRT) bude v budoucnu v Hradci Králové zastavovat nikoliv na terminálu mimo město, ale bude zajíždět do centra na hlavní nádraží. V dlouhodobém horizontu je třeba řešit parkovací kapacity pro uživatele vysokorychlostní trati v lokalitě hlavního nádraží včetně uspokojivého dopravního napojení.

   Bez připravenosti města na budoucnost dopravy bude velmi těžké se s jejím nárůstem vypořádat a město zkolabuje. Je třeba mít otevřenou mysl pro nová a inovativní řešení, stejně jako měli kdysi urbanisté Josef Gočár a jeho kolegové, a inspirovat se fungujícími příklady nejen u nás, ale i v zahraničí. A takové město chceme všichni – prosperující, fungující, nadčasové…

 

​

Parkování v areálu Žižkových kasáren lze řešit nejen přímo na ploše, ale rovněž výstavbou parkovacího domu, který bude citlivě zakomponován do prostoru a dotvoří nové náměstí uvnitř kasáren. Stěny domu mohou být ztvárněny výrazným designem. Samotná kasárna se nabízí využít zejména pro studentské a krátkodobé ubytování.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nebojme se parkovacích domů

​

Parkovací domy nemusí být jen šerednými budovami, které hyzdí okolí, ale mohou ho zkrášlovat a přinášet další využití. Koneckonců i hradecký parkovací dům Jana Gayera je krásnou stavbou. Na snímku jsou zahraniční parkovací domy, které zároveň slouží jako veřejný prostor, v prvním případě pro lyžování a sáňkování, v druhém případě jsou v přízemí prostory pro nákupy.